Navigace : Hlavní stránka → Jak tu žijeme → Historie poučuje a obohacuje naši budoucnost
Možná to není zrovna téma k místním volbám, ale zkusme se trochu zamyslet při příležitostí připomínky 50.výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa. Já sám 68smy nezažil. Přesto bych se rád zamyslel nad dobou minulou a budoucí, jako kandidát do místních voleb v Jablunkově.
Proč je vlastně důležité si vzpomínat a proč na historií záleží? Měl jsem možnost sledovat zajímavý rozhovor jednoho amerického profesora z tamější významné univerzity, který se specializuje na dějiny střední a východní Evropy. Z celého kontextu rozhovoru mě zaujaly některé části, které se zde budu snažit svými slovy přetlumočit.
„Historie je všechno, co máme.“ A to vlastně platí… všechny znalosti, co máme, vychází z historických poznatků. A tak to platí ve všech oborech lidské činnosti. Proto lze říci, že historie je základním stavebním kamenem veškerého našeho poznání a vědění.
Historií můžeme považovat také za učitelku budoucnosti. Každý den je možná jiný, ale můžeme v nich nacházet podobnosti. Žádný prožitek, kterému čelíme, není zcela neznámý. Daná situace je jen trochu odlišná. V konečném důsledku však víme, jak to vlastně dopadne… z toho plyne pravdivost rčení z historie se člověk může použit. Historie však mnohdy ukazuje, že lidé to moc neumí.
Důležitým poznatkem z dějin je také to, že víme, co je to svoboda. A to je právě to, co se k dnešnímu dni připomíná nejvíce. Bez znalostí minulostí a historie bychom jenom těžko mohli posoudit, zda teď žijeme svobodně.
Historie nás také učí jedné velice důležité vlastností, respektive tomu, že všechny naše činy mají následky. Ať se zachováme či rozhodneme jakkoliv, neseme za své jednání zodpovědnost. Toto definuje naši jedinečnost, osobitost.
Jen tak jsem si odpoledne proběhl dostupnou literaturu tohoto pána, nalezl jsem poznámky například o Václavu Havlovi a dalších významných osobnostech. Dalo by se říct, že tito lidé za sebou zanechávají v historií jakési pomyslné háčky, díky kterým se můžeme vracet a vztahovat k historickým okamžikům. Tyto úseky z minulostí nás mohou připravit na to, co nás čeká a jak na danou situaci reagovat, či se s ní vypořádat.
Jedním z důležitých poznatků by pak mělo byt i to, že na tyto situace prostě nejsme sami. Oni v historií taky nebyli. Nechme se historií poučit. Jen ta nám pomůže předvídat vlastní následky činů. Vyhněme se opakování historie v oblastním i celosvětovém kontextu.
Roman Karczmarczyk, kandidát za KDU-ČSL pro Jablunkov